Warning: Creating default object from empty value in /mnt/data/accounts/e/epsweb/data/www/hluk/wpmu-settings.php on line 45
Hluk & Emise

Emise&Hluk




Aktuality

Prach, hluk a příliš mnoho aut, namítali lidé k územnímu plánu

20. 4. 2011

Především obavy z toho, jak zatíží okolí chystané stavby silnic R52 a R43, přivedly včera téměř dvě stovky lidí na veřejné projednávání krajského územního plánu. Měli poslední šanci protestovat.

BRNO Necelé dvě stovky lidí včera dorazily do rotundy na brněnském výstavišti. Poprvé a naposledy tam zástupci kraje diskutovali s lidmi o jihomoravském územním plánu - takzvaných Zásadách územního rozvoje. Největší debata se nakonec strhla kolem překročení limitů hluku a prachu.

Nejdříve si ale všichni museli vyslechnout dvě a půl hodiny dlouhé představení územního plánu. Výklad plný odborných výrazů však část lidí odradil a ze sálu odešli. „Ze zákona je dané, že informace o dokumentu musíme přednést,“ hájil se krajský radní pro územní plánování David Macek (KDU-ČSL).

Když konečně přišlo na dotazy, museli si lidé vystačit s limitem tří minut. Mnohým to nestačilo. Třeba zástupce Ekologického právního servisu Martin Fadrný přišel s asi sto dvaceti připomínkami. „Nebudu se snažit je vyjmenovávat všechny. Za jeden ze dvou hlavních bodů ale považujeme to, že kraj u silnice R52 neposuzoval, která z variant přes Mikulov a přes Břeclav je lepší,“ řekl Fadrný. Jenže když se pustil do vysvětlování druhého bodu, uplynuly tři minuty a mikrofon mu vypnuli. Odpovědi od zástupců kraje se ovšem včera nedočkal.

Lenka Hersheyová se jako zástupkyně občanů z Tuřan ptala, proč územní plán v této čtvrti počítá s průmyslovou zónou o rozloze přes tři sta hektarů. „Už nyní se překračují limity hlučnosti a prašnosti. V Tuřanech je letiště a dvě dálnice. Jak to chcete lidem kompenzovat?“ ptala se Hershyová.

Architekt Karel Beránek odpověděl, že tuřanská plocha navržená pro průmyslovou zónu je mimořádně zajímavá z hlediska ekonomického rozvoje. „Prostor má také výbornou dopravní polohu,“ dodal Beránek. Žena to ale nevzdávala. „Ano, to my chápeme. Ale jak to budete lidem kompenzovat? Myslím tím nějaký les nebo zeleň,“ zopakovala dotaz Hershyová a část sálu jí zatleskala. Dostala odpověď, že pokud by zóna opravdu vznikla, bylo by třeba zpracovat důkladnou studii.

Proti zvýšenému hluku a prachu se ohradilo i osm starostů z obcí na jihu Brněnska. Ti nesouhlasí s dálničními křižovatkami u Brna. „Reálně hrozí, že se situace zhorší na desítky let,“ uvedl starosta Ostopovic Jan Symon.

Krajský úřad během následujících týdnů vyhodnotí všechny podněty. Výslednou verzi by měli podle očekávání schválit zastupitelé v červnu. Dokument by platil od července.  

Zdroj: Mladá fronta DNES. Autor: Eliška Kolínková. 


Partnerské servery

Portál Změna klimatu