Warning: Creating default object from empty value in /mnt/data/accounts/e/epsweb/data/www/hluk/wpmu-settings.php on line 45
Hluk & Emise

Emise&Hluk




Aktuality

Ticho, prosím!

15. 4. 2011

29. duben je Dnem boje proti hluku. Šetřit uši si ale musíme celoročně. Z hlasitých zvuků se totiž stává vážný problém.

Na celém světě stále přibývá lidí trpících nedoslýchavostí a poškozením sluchu. Vinu na tom má především stále hlučnější způsob života. Jen ve vyspělých zemích žije až 140 milionů lidí trvale vystavených nesnesitelné hladině decibelů, která už poškozuje zdraví. Dalších 110 milionů je nadměrnému hluku vystaveno v zaměstnání. Počet osob, které potřebují naslouchací přístroj, se přibližuje počtu osob nosících kontaktní čočky. A to je alarmující. V mnoha zemích platí zákon, který omezuje snesitelný hluk ve dne na 65 decibelů, v noci dokonce jen na 55 dB. Ve většině měst je tato úroveň však výrazně překračována. Přitom už 65 dB může organismu škodit.

Neškodná zábava?

Jistě byste dobrovolně neposlouchali sbíječku nebo bagr. Avšak stejný hluk vládne na diskotéce nebo koncertech. Čtyři hodiny na diskotéce či na koncertě, kde hlasitost přesahuje 95 dB, poškodí sluch stejně jako čtyřicet hodin práce v nejhlučnějším prostředí. Ještě nebezpečnější jsou MP3 přehrávače. Z nich proudí do uší i 110 dB. Po pěti letech se sluchátky se až u 20 % osob začíná projevovat trvalé poškození sluchu.

Stačí chvilka

Většina lidí ví, že nadměrný hluk přes 100 dB (např. sbíječka) může být škodlivý. Málokoho ovšem napadne, že škodit mohou i tišší aktivity, je-li jim člověk vystaven delší dobu. Hluk o intenzitě 80 dB (běžný automobil) vytvoří v buňkách sluchového ústrojí malá poškození tkáně už po 16 hodinách. Pokud se hlučnost zvýší jen o 5 dB (kohoutí kokrhání), nastává poškození po osmi hodinách. A při 100 dB se kritická doba zkracuje na patnáct minut.

Nejprve se projeví slabší pískání či šumění v uších, hlavně večer před usnutím. Pak dotyčný začne přeslechávat slova a přestává rozumět řeči v telefonu. Později neuslyší ani jeho zvonění. Vše může postupovat tak pomalu, že si poškození neuvědomíme, dokud není pozdě.  

Nedochází však pouze k poškození sluchového ústrojí, ale začnou se projevovat také další změny, které do souvislosti s hlukem nedáváme. Při hlasitosti nad 95 dB se mohou např. objevit problémy s rozlišováním červené barvy, snižuje se imunita, zvyšuje krevní tlak, trávení se stává obtížnějším, zvyšuje se i hladina stresu.

Děláte v práci chyby, které jste dříve nedělali? Často vás bolí hlava? Jste nezvykle unavení? Bolí vás žlučník? Nechutná vám? Pořád se rozčilujete? To jsou typické reakce těla na hluk. Odborníci tvrdí, že 15-25 % infarktů je vyvoláno akustickým stresem.

Co s tím?

Každému hluku uniknout sice nelze, ale mnohému můžeme sami zabránit. Člověku prospějí i zdánlivé maličkosti. Snižte si například o jeden dva stupně nastavení hlasitosti na stereu a na televizoru. Nepoužívejte klakson, pokud to není vysloveně nutné. Věnujte se tichým aktivitám: procházky v přírodě, výstavy, čtení. Nezapínejte si rádio nebo televizi jako kulisu. Zavírejte okna, pokud bydlíte či pracujete na rušné ulici. Nekřičte, když můžete mluvit tiše. Na koncertě se pokuste stát co nejdále od reproduktorů. I takové drobnosti vám mohou pomoci, abyste se nedostali mezi onu čtvrtinu Evropanů, kteří mají problémy se sluchem.

Zdroj: Jackie. 


Partnerské servery

Portál Změna klimatu