Warning: Creating default object from empty value in /mnt/data/accounts/e/epsweb/data/www/hluk/wpmu-settings.php on line 45
Hluk & Emise

Emise&Hluk




Aktuality

Zvýšit hlukové limity o 10 decibelů?

12. 5. 2011

Pro & Proti

Michael VÍT, hlavní hygienik ČR.

Rozhodování o limitech v rámci politického normativního procesu vychází z vědeckých podkladů, jakými jsou například doporučení Světové zdravotnické organizace, ale bere v úvahu i ekonomická omezení a sladění konkurujících si zájmů ve společnosti.

Úkolem je stanovit míru přijatelného rizika, tj. nejen zdravotní, ale i zdravotně- socioekonomické zhodnocení. To je, zcela logicky, pro každou zemi odlišné, protože závisí na životním stylu, prostorových možnostech (velikost území státu, hustota osídlení a z toho vyplývající možnosti výstavby sídel a infrastruktury) a finančních možnostech jednotlivých států. Limitní hodnoty jsou politickým normativním aktem, který je výsledkem komplexních úvah o společenských výnosech, rizicích a nákladech. V tomto procesu se musí nalézt obecné standardy akceptovatelných rizik, které se mohou měnit podle úvah ohledně obecně pojatých nákladů a výnosů (cost-benefit). Obecně jsou limity vždy určitým celospolečensky přijatelným kompromisem. Hygienické limity hluku jsou stanoveny tak, aby při celoživotní expozici hluku bylo chráněno zdraví běžné populace. Je třeba si uvědomit, že každá zátěž obecně představuje určitou míru rizika a že každá činnost spojená s rozvojem přináší riziko. Nulové riziko v reálném životě neexistuje.

Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem dopravy prodiskutovávalo návrh, kterým by se změnily maximální přípustné hlukové limity pro den a noc o pět decibelů. V noci pak výjimečně o deset decibelů. Současný limit je 60 decibelů ve dne a 50 v noci.

Tyto limity neumožňují ani při použití všech technicky a ekonomicky dostupných opatření výstavbu důležitých komunikací. Největším omezením je hranice 50 decibelů od 22 do 6 hodin. Podle ministerstva dopravy by se po úpravě limitů mohlo stavět levněji a více. Odpadla by totiž povinnost tolik utrácet za protihlukové bariéry, a to hlavně na dálničních obchvatech, kde hlučná doprava lidem nejvíce vadí. Hygienické limity hluku uvnitř chráněného prostoru (např. v obytných objektech) zůstanou samozřejmě nezměněny a tím zůstávají obyvatelé chráněni před rušením spánku hlukem. Změna vychází i z doporučených hodnot Světové zdravotnické organizace, obdobné legislativy států Evropské unie, z hodnocení zdravotních rizik expozice hluku z dopravy a výsledků strategického hlukového mapování.

V Evropské unii má v současnosti 19 členských zemí hlukové limity stejné nebo přísnější, než jsou ty české. Pět zemí má limity mírnější a Kypr s Maltou nemají limity žádné. Nepřiměřené zvýšení zdravotních rizik hrozí až při hluku nad 70 decibelů Přesto po vyhodnocení všech rizik i celospolečenské situace bylo v současné době od úpravy hygienických limitů hluku upuštěno.

Markéta VIŠINKOVÁ, vedoucí poradny Ekologického právního servisu.

Lze považovat za poněkud paradoxní, že návrh novely nařízení, jehož obsahem je zvýšení maximálních hygienických limitů hluku, je odůvodněn snahou o snížení hlukové zátěže obyvatel. Z návrhu vyplývá, že cílem je usnadnit výstavbu silniční infrastruktury. Potvrzují se tak předpoklady, že tato novela je připravována „na objednávku“ ministerstva dopravy, které má problémy s přípravou chybně naplánovaných silničních komunikací překračujících stávající hygienické limity hluku. Ministerstvo dopravy argumentuje tím, že zvýšení limitů umožní odvést dopravu z obytných zón formou obchvatů. Je však zjevné, že nová právní úprava by se nevztahovala jen na obchvaty obcí, ale na všechny silniční komunikace, i ty už existující. V některých případech lze jen stěží dovodit, že tyto komunikace slouží k odvedení dopravy z center konkrétních obcí.

Zvýšení limitů je však nepřijatelné i v případě, že by se vztahovalo pouze na obchvaty. Právní řád stojí na předpokladu rovnosti práv, tudíž není možné odůvodňovat zásah do práv jedné skupiny osob (žijících podél staveb nových komunikací) snahou o snížení zátěže jiné skupiny (byť početnější). To není řešení problému, ale jeho přenášení jinam. Účinky hluku na zdraví byly popsány v mnoha studiích. Hluk způsobuje stres, hypertenzi, katary horních cest dýchacích a další zdravotní komplikace. Ministerstvo se vůbec nezabývalo vyčíslením nákladů na léčbu lidí trpících nemocemi způsobenými hlukem, ale kolik stát ušetří na tom, že se nebudou muset stavět protihlukové stěny, spočítáno je.

Považuji za systémově chybné argumentovat tím, že v zahraničí lze v některých zemích nalézt méně účinné právní prostředky ochrany před hlukem, a to má být důvodem pro změkčení hlukových limitů v ČR. Domnívám se, že vzorem by nám měly být spíše ty země, kde je ochrana před hlukem propracovaná a maximálně efektivní. A na závěr – ministerstvo ve prospěch zvýšení limitů argumentuje tím, že se zvýší pouze hluk vně budov, tudíž nerušený spánek uvnitř bude zachován. Bohužel pro ministerstvo nelze vnější a vnitřní hluk donekonečna izolovat. Hodnota vnitřního hluku je úměrná hluku vně budovy, zvýšení vnějšího hluku se vždy projeví zvýšením hluku ve vnitřním prostoru staveb. Nehledě na to, že prostým otevřením okna se vnitřní a vnější prostor budov jaksi spojí. Podle ministerstva jsou tak lidé žijící v oblastech s vysokým hlukem odsouzeni k trvale uzavřeným oknům – a kdo dnes žije s permanentně zavřenými okny? Téměř 300 000 lidí, kteří jsou již dnes v noci obtěžováni hlukem, a zjevně také ministr a hlavní hygienik, kteří se tak izolují, aby neslyšeli hlasy více než tří tisíc nespokojených lidí, kteří proti zvýšení limitů hluku podepsali petici nebo se účastnili demonstrace.


Partnerské servery

Portál Změna klimatu

stromy.arnika.org