Warning: Creating default object from empty value in /mnt/data/accounts/e/epsweb/data/www/hluk/wpmu-settings.php on line 45
Hluk & Emise

Emise&Hluk




Aktuality

Hlavní hygienik v tichosti zvýšil hluk

9. 6. 2011

Od listopadu 2010 se od naměřeného hluku odečítají až 3 decibely. Lidem se nelíbí, že kvůli nové metodice nebudou mít protihlukové stěny.

Zdeněk Kovářík, místostarosta Dolních Břežan u Prahy, má špatné spaní. Na konci září začal fungovat pražský okruh a od té chvíle se zdejším obyvatelům těžce usíná. „Hluk z dálnice přímo ohrožuje 20 domů a asi stovku bytů. Je to celý severní okraj naší obce. Lidé jsou z toho na nervy. Koupili domy, a nemohou v nich bydlet,“ stěžuje si místostarosta Kovářík.

Podobně jsou na tom i blízké obce Jesenice, Herink, Modletice nebo Dobřejovice. „Z jedné strany tady máme dálnici D1, z druhé postavili pražský okruh. Rámus z aut na nás doléhá ze všech stran a není úniku. Někdy mám chuť zahrabat se pod zem,“ popisuje starostka Dobřejovic Marie Žiliková.

Problémy zdejších lidí přitom mají společný začátek: listopad loňského roku, kdy hlavní hygienik Michael Vít bez povšimnutí změnil způsob měření hluku. Jak HN zjistily, od každé naměřené hodnoty se nově odečítají až tři decibely.

Takže například naměřených 63 decibelů (dB), které zaznamenal mikrofon umístěný před domem, se ve skutečnosti hodnotí jako 60 dB, což je v zákonné normě. Míra přípustného hluku se tak posunula výš a hygienici a firmy měřící hluk podle tohoto pokynu postupují už půl roku.

Lidé mají smůlu, limit je v normě

Co se na první pohled zdá jako detail, ovšem ve skutečnosti ovlivní životy statisíců lidí. Právě na překročení hladiny venkovního hluku, která přes den nesmí přesáhnout 60 dB a v noci 50 dB, totiž závisí, jestli se lidé mohou nadměrnému rámusu bránit. Například tím, že budou požadovat postavení protihlukových stěn kolem silnic.

„Už nám tady měřili šestkrát. Jednou jsme byli lehce pod limitem, jednou jednoznačně nad limitem, ostatní měření skončila mezi, v takzvaném pásmu nepřesnosti. Přitom kdyby nepoužili ten odečet tří decibelů, máme tu limit jasně překročený, a můžeme žádat protihlukovou stěnu. Takhle nám nepostaví nic, projekt s tím nepočítá,“ lituje břežanský místostarosta Kovářík.

Obdobně jsou na tom v nedaleké Jesenici. „Také jsme měřili. Jsme právě na hranici povolených limitů. Takže se nás to zvýšení dotýká velmi výrazně,“ říká jesenický starosta Dalibor Wijas.

Tři decibely navíc jsou přitom citelnou změnou. Je to, jako kdyby lidem před domem projíždělo dvakrát tolik aut. Lidské ucho dokáže rozeznat už rozdíl jednoho decibelu. „Tři decibely jsou skutečně dost. Je to, jako kdyby se zvýšil počet zdrojů hluku na dvojnásobek,“ říká Otakar Hackl z autorizované firmy na měření hluku Akustické centrum.

My nic, zvýšení chtěli právníci

Důvod, proč se způsob měření hluku poprvé od 70. let v Česku mění, zní banálně. Národní referenční laboratoř pro komunální hluk tvrdí, že v roce 2009 vyšla mezinárodní norma, která změnu metodiky po České republice vyžaduje.

Zahraniční norma počítá s tím, že na mikrofon při měření dopadá nejen přímý hluk, ale i ten odražený z okolních stěn. Takže odražený hluk je třeba odečíst. Za určitých podmínek jde o odečet tří decibelů, v jiných případech se odečítají decibely dva.

„Radili jsme se o tom s našimi právníky a ti řekli, že mezinárodní normu musíme přijmout,“ říká vedoucí referenční laboratoře Tomáš Hellmuth. „Ta norma není dobrá, ale my jsme ji museli akceptovat. Je to naše povinnost, protože takhle se měří ve světě. Všechny výpočty související s hlukem, včetně například zdravotních rizik, se počítají na základě dopadajícího zvuku čili bez odrazu,“ upozorňuje Hellmuth. „Tři decibely jsou opravdu hodně. Když to jde, snažíme se odečítat jen decibely dva. Nikoho nepoškozujeme,“ říká Hellmuth.

Lidem se to nelíbí

Argument, že kvůli odečtu lidé nebudou mít nárok na protihlukové stěny, Hellmuth nepřipouští. „Na to se dá dívat i opačně. Předtím byla naměřená hodnota kvůli započteným odrazům nadhodnocena, takže lze říct, že se některé stěny stavěly zbytečně. Teď je to korektnější,“ tvrdí Hellmuth. Občanská sdružení lidí trpících nadměrným hlukem se proti novince bouří. „Není pravda, že české limity jsou příliš tvrdé. Jsou na stejné úrovni jako v ostatních okolních státech. Právě jejich změkčením se posunujeme někam k Indočíně,“ říká Miroslav Grund z Iniciativy proti zvyšování limitů hluku. Například Rakousko má zcela stejné limity hluku jako Česko, Německo o jeden decibel přísnější.

Podle statistiky Národní hlukové observatoře je v Evropské unii jen pět zemí, které mají limity hluku mírnější než Česká republika, zbytek je má přísnější – povolená hodnota hluku je tam tedy nižší.

V České republice se už jednou s hladinou povoleného hluku hýbat mělo. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo vládní nařízení, které mělo zvýšit limity o 5 dB ve dne a o 10 dB v noci. HN o tom informovaly jako první. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) však nakonec od záměru začátkem letošního června ustoupil.

Zdroj: Hospodářské noviny. Autor: Zuzana Keményová.


Partnerské servery

Portál Změna klimatu