Limity
Limity pro přítomnost znečišťujících látek v ovzduší jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.
Imisní limity se dělí do několika kategorií – existují např. limity pro ochranu zdraví lidí nebo limity pro ochranu ekosystémů a vegetace – a tyto limity jsou stanoveny pro různě dlouhé časy (od jedné hodiny až do jednoho roku). U každého limitu je také stanoven přípustný počet překročení limitu během jednoho kalendářního roku.
Příklady přípustných imisí některých látek, které jsou součástí výfukových plynů:
znečišťující látka | limit (v mikrogramech na m3) | Tolerovaný počet překročení limitu za rok |
oxid siřičitý (1 hodina) | 350 | 24 |
oxid dusičitý (1 hodina) | 200 * | 18 |
oxid siřičitý (24 hodin) | 125 | 3 |
oxid dusičitý (1 rok) | 40 * | - |
oxid uhelnatý (maximální denní osmihodinový průměr) | 10.000 | - |
PM10 (24 hodin) | 50 | 35 |
PM10 (1 rok) | 40 | - |
benzen (1 rok) | 5 * | - |
olovo (1 rok) | 0,5 | - |
* pro oxid dusičitý a benzen jsou pro roky 2006-2009 dále stanoveny meze tolerance – ty se postupně snižují tak, aby dosáhly nulové hodnoty a platil tedy uvedený limit
Jemné prachové částice
Od roku 2014 plánuje Evropská unie zavedení limitů pro jemné prachové částice o velikosti 2,5 mikrometrů, tzv. PM2.5, které jsou zdraví ještě škodlivější než PM10, neboť se nezachycují na sliznicích a chloupcích v dýchacích cestách, dostávají se hlouběji do plicních sklípků a pronikají snáze do krevního oběhu. Limit má být 25 mikrogramů/m3. Vážná zdravotní rizika hrozí však již při polovičních hodnotách. Rozsáhlý vědecký výzkumný program (CAFE – Clean Air for Europe = Čistý vzduch pro Evropu) doporučil stanovení limitu mezi 12 a 20 mikrogramy/m3.