Polétavý prach – neviditelná hrozba

Co je polétavý prach

Jde o malé částice různých látek, které jsou tak lehké, že trvá velmi dlouhou dobu, než se usadí na povrchu. Kvůli této vlastnosti se vžil pojem „polétavý prach“. Označuje se jako PM, přičemž rozlišujeme kategorie PM₁₀,PM_2,5 a PM_1,0, podle velikosti částic. Např. PM₁₀ jsou částice do 10 mikrometrů (tj. tisícin milimetru). Čím menší průměr částice má, tím déle zůstává v ovzduší. Částice PM₁₀ „poletují“ ve vzduchu několik hodin, PM_1,0 i několik týdnů, dokud nejsou spláchnuty deštěm.

Polétavý prach tvoří většinou sírany, amonné soli, uhlík, některé kovy, dusičnany, případně i těkavé organické látky nebo polyaromatické uhlovodíky.

Příčiny vzniku polétavého prachu

Polétavý prach v malém množství vzniká přirozeně v přírodě, například při sopečných erupcích nebo lesních požárech. V současné době vzniká ale polétavý prach především jako negativní produkt lidské činnosti. K jeho nadměrnému vytváření dochází především různými spalovacími procesy.

Co způsobuje nadměrnou produkci polétavého prachu?

• nárůst automobilové dopravy
• domácí vytápění nekvalitními tuhými palivy
• spalování odpadů
• tepelné elektrárny
• těžební činnost
• tavení rud a kovů
• odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu

Polétavý prach dokáže zabíjet

Dlouhá doba přítomnosti částeček prachu v ovzduší zvyšuje míru vdechování těchto částic. Nebezpečnost polétavého prachu pro zdraví člověka závisí na zdroji a složení prachu. Dýchání sazí z tisíců dieselových motorů automobilů ve městě je kvůli vysokému obsahu rakovinotvorných látek mnohem nebezpečnější, než vdechnutí rozvířených zrníček půdy z pole během procházky přírodou.

Částice větší, než 10 mikrometrů, se obvykle zachytí již na nosní sliznici, menší částečky, tedy právě PM₁₀, se usazují dále v průduškách. Při hlubším nádechu pak částice putují do vzdálenějších částí dýchacího ústrojí. Menší částice, PM_2,5 a PM_1,0, mohou někdy putovat přímo až do plicních sklípků a jsou proto nejnebezpečnější. U nás se zatím ale naneštěstí koncentrace částic PM_2,5 ani odděleně neměří a nevyhodnocují, i když to doporučuje Světová zdravotnická organizace.

Prachové částice v průduškách a plicích škodí jednak samotným mechanickým zaprášením, stejně jako rostlinám škodí zaprášení listů, mnohem větším problémem je pak obsah jedovatých a rakovinotvorných látek v prachu, například arzenu, kadmia, chromu, niklu, olova nebo manganu.

Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím polétavého prachu poškozuje dýchací a srdeční ústrojí, zkracuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost.

Co způsobuje nadměrné vdechování polétavého prachu?

• astma
• plicní choroby
• rakovinu plic
• poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství
• častější onemocnění dýchacích cest u dětí
• ve vyšším věku zvyšuje počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními onemocněními

Polétavý prach a rizika v datech

• rizika související s jemným prachem se podílí v ČR na úmrtnosti 5-13 procenty
• při počtu 104.400 ročně zemřelých v ČR se prašnost může odrazit v úmrtí 1.745 až 12.418 lidí
• kvůli polétavému prachu zemře 348.000 lidí v Evropě předčasně
• prach zkracuje průměrnou délku života ve městech o rok
• polétavých prach snižuje hrubý domácí produkt Evropské unie každoročně asi o 80 miliard euro
• malé prachové částice ve velkých městech způsobují více úmrtí, než dopravní nehody
• dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím výfukových plynů dieselových motorů vede k nárůstu
  výskytu rakoviny o 40%
• znečištění ovzduší má na svědomí sedmkrát více životů než dopravní nehody na evropských
  silnicích

Limity a jejich dodržování v ČR

Pro polétavý prach PM₁₀ platí čtyřiadvacetihodinový limit 50 mikrogramů na m3, přičemž tento limit může být 35x ročně překročen. Další platný limit stanovuje nejvyšší průměrnou koncentraci za celý rok na 40 mikrogramů. Dle nejnovějších studií však mohou mít škodlivé zdravotní účinky i nižší koncentrace polétavého prachu.

Bez ohledu na to je imisní limit pro polétavý prach překročen na třetině území ČR. Na této třetině území však žijí dvě třetiny obyvatel, kteří jsou prachu vystaveni a musí čelit zvýšeným zdravotním rizikům.

V České republice a v Polsku je situace nejhorší z celé Evropské unie. V porovnání čistoty ovzduší asi ve 30 velkých evropských městech z hlediska znečištění polétavým prachem vyšlo jako vůbec nejhorší město Praha.

Evropská unie chce zpřísnit limit tak, aby povolený limit 50 mikrogramů na metr krychlový nesměl být překročen častěji než sedmkrát za rok. Zpřísnilo se tak dosavadní kritérium tolerující překročení stanovené hranice pětatřicetkrát.

Největším škůdcem je dieselový motor

Dvě třetiny prachových částic z aut vyprodukují dieselové motory. Dieselový motor sice ušetří oproti benzínovému 25-30% paliva, což má kladný vliv na emise CO₂ a vznik skleníkového efektu, jenže dokáže vyprodukovat stonásobně (!) větší množství prachových částic oproti benzínovému motoru s katalyzátorem. V tomto ohledu je diesel vážnou hrozbou pro zdraví lidí.

Technickým řešením jsou filtry pevných částic (DPF), v nichž dojde ke spálení přes 80% větších i menších částic, některé filtry umí odstranit z výfukových plynů až 95% částic. Filtry podle typu potřebují údržbu po 100 – 200 tisíci najetých kilometrech (především doplnění aditiva pro občasné spálení prachových částic), montují se ale už i filtry bez nutnosti údržby.

Některé automobilky vybavují své dieselové vozy filtry prachových částic standardně, u některých modelů jsou k dispozici volitelně za příplatek. Řada výrobců bude muset filtr prachových částic zahrnout jako běžnou součást vozu kvůli splnění aktuálních emisních limitů EURO.

Co můžete udělat vy

Zodpovědně se rozhodovat při výběru dopravního prostředku

Pokud se místo cesty autem rozhodnete jít pěšky nebo na kole, autobusem nebo vlakem, snižujete znečištění ovzduší nejen prachovými částicemi, ale i řadou dalších škodlivých látek. Pokud auto nutně potřebujete, je vhodné vybrat si takové, které škodí nejméně, a zároveň jej řídit šetrným způsobem.

Více informací najdete na webu http://emise.eps.cz

Připlatit si za auto s filtrem

Pokud kupujete vůz s dieselovým motorem, zajímejte se o to, zda je vybaven filtrem pevných částic (DPF). Pokud není filtr součástí standardní výbavy vozidla, připlaťte si za něj. Chráníte tak nejen životní prostředí a zdraví ostatních lidí, ale i svoje. Myslete na to, že vážná onemocnění způsobená emisemi polétavého prachu si mohou vybrat kohokoliv…

Topte moderně

Při řešení nového systému vytápění volte obnovitelné zdroje – například tepelná čerpadla, solární kolektory, čisté kotle na biomasu. Možným řešením je i vytápění na zemní plyn, případně napojení na centrální zásobování teplem. Pokud topíte tuhými palivy, netopte nekvalitním uhlím nebo mokrým dřevem, ale snažte se kupovat kvalitní palivo. Nespalování odpadků v domácím kotli je snad dnes již samozřejmostí. Nejen snížení produkce znečišťujících látek, ale i výrazné úspory domácí kasy může přinést zateplení vytápěné budovy a tedy snížení spotřeby paliv.