Doprava a životní prostředí
Se stále narůstajícím objemem dopravy vzrůstá i význam vlivů dopravy na životní prostředí, a nejedná se pouze o hluk a emise.
Obsazení prostoru
Různé druhy dopravy se významně liší nároky na zábor plochy, a to jak na samotné komunikace, tak parkování vozidel a další prostranství. Rozdíly v potřebě prostoru jednotlivých druhů dopravy jsou poměrně zřejmé.
Zdaleka nejnáročnější je automobilová doprava, jejíž nároky na území jsou zcela jasně vidět ve městech, kde automobily obsadily většinu ulic. Tím méně místa pak zbývá na veřejná prostranství – chodníky, parky, zeleň, ale i budovy. Velké silnice protínající města nebo ulice se silným provozem pak tvoří nepříjemné prostorové bariéry, jejichž překonání člověkem (chodcem nebo cyklistou) bývá nesnadné, zdržující a obtěžující.
Prostorová rozpínavost automobilů je zřejmá i mimo města, kde rozsáhlou výstavbou nových silnic a dálnic dochází k devastaci krajiny, záboru plochy na úkor přírody, rozparcelování území a tvorbě překážek pro živočichy.
Nároky železniční a veřejné dopravy jsou oproti individuální automobilové dopravě mnohonásobně menší.
Porovnání nároku na prostor jednotlivých druhů dopravy při stejné délce cest a při stejném počtu přepravovaných osob na 1 km:
Spotřeba energie
Dopravní prostředky potřebují pro svůj pohon energii. Kromě cyklistické dopravy pochází tato energie v naprosté většině z neobnovitelných zdrojů. V městské a meziměstské dopravě se spotřebovává necelá třetina veškeré energie.
Vliv způsobu života na energetickou náročnost dopravy dokládá údaj, že se ve Spojených státech amerických spotřebovává 4x více energie na dopravu než v obdobně hospodářsky vyspělém, avšak hromadnou dopravu více využívajícím Švédsku, přestože se tato země vyznačuje nízkou hustotou osídlení a značnými vzdálenostmi mezi obcemi.
Ze statistik týkajících se nákladní dopravy v České republice vyplývá, že přeprava stejného množství nákladu po železnici spotřebuje téměř čtyřikrát méně energie než po silnici.
Porovnání nároku na spotřebu energie jednotlivých druhů dopravy při stejné délce cest a při stejném počtu přepravovaných osob na 1 km:
Externí náklady
Jelikož ekonomický systém není dokonalý, kromě jasně viditelných nákladů na dopravu, jako je palivo nebo nákup a opravy vozidel, existují i tzv. externí náklady – ty neplatí dopravce, ale celá společnost. Jedná se například o náklady vzniklé znečištěním ovzduší, zvýšeným hlukem, dopravními nehodami nebo způsobenými klimatickými změnami. Zahrnují širokou škálu výdajů od škod na majetku až po náklady na léčení poškozeného zdraví v důsledku negativních vlivů dopravy.
Z níže uvedených grafů jednoznačně vyplývá, že externí náklady u silniční a letecké dopravy jsou velmi vysoké, zatímco externí náklady železniční a vodní dopravy jsou několikanásobně nižší.
-
Externí náklady z dopravy v Západní Evropě podle druhu dopravy a druhu externích nákladů
Průměrné externí náklady na 1.000 kilometrů (srovnání jednotlivých druhů dopravy)
