Warning: Creating default object from empty value in /mnt/data/accounts/e/epsweb/data/www/hluk/wpmu-settings.php on line 45
Hluk & Emise

Emise&Hluk




Kompas občana obtěžovaného hlukem

Vydal: Ekologický právní servis

2010

ve formátu PDF ke stažení ZDE

Hluk je nežádoucím zvukem, který může mít škodlivé účinky na lidské zdraví, a to buď přímo na činnost sluchového orgánu nebo nepřímo na jiné orgány (kardiovaskulární a imunitní systém, emocionální rovnováhu apod.).

Ochrana před hlukem je upravena především zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále ZOVZ).

Osoba, která provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku, JE POVINNA dodržovat hlukové limity (maximální hodnoty hluku) uvedené v prováděcím předpise k tomuto zákonu.

Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hluk nesmí limitní hodnoty překračovat ve třech druzích ploch – v tzv. chráněném venkovním prostoru, chráněných vnitřních prostorách staveb a chráněném venkovním prostoru staveb. V podstatě se jedná o prostory uvnitř obytných budov a prostor bezprostředně tyto budovy obklopující a také nezastavěné plochy, na nichž se často vyskytují lidé. V některých případech nemusí provozovatel hlukové limity dodržovat. Tyto situace jsou popsány na konci tohoto stručného shrnutí.

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. stanoví maximální přípustné hodnoty hluku uvedené v dB.

Základní limity pro venkovní hluk ze silniční dopravy:

den (6:00-22:00): 55 dB

noc (22:00-6:00): 45 dB

více informací ZDE.

Naměřené hodnoty se v řadě situací upravují tzv. korekcemi, na jejichž základě se naměřená hodnota zvýší nebo sníží. Teprve tato upravená hodnota se posuzuje ve vztahu k tomu, zda byl nebo nebyl porušen hlukový limit. Jednotlivé druhy korekcí jsou uvedeny v nařízení vlády.

Další nástroje ochrany před hlukem poskytuje zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník – jde o ochranu pokojného stavu a civilní žaloby k soudu. Prostředky ochrany uvedené v Občanském zákoníku nejsou vázány na dodržení hlukových limitů, tyto však mohou být významným vodítkem pro konečné rozhodnutí.

Krok za krokem jak se před hlukem bránit

Krok 1. Ověřte potřebná povolení

Krok 2. Zajistěte měření

Krok 3. Požaduje po KHS pozastavení provozu či udělení pokuty

Krok 4. Požádejte o pomoc obecní úřad

Krok 5. Podejte žalobu

Krok 1. Ověřte potřebná povolení

Ověřte, zda:
  • stavba je v souladu územním plánem
  • pro stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení (případně jejich ekvivalenty dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon) a zda skutečná realizace stavby odpovídá těmto povolením a podmínkám v nich uvedeným (v rámci těchto řízení se např. mohla vyjadřovat hygienická stanice a podmínit vydání povolení protihlukovým opatřením)
  • v rámci povolovacích řízení řádně proběhla procedura EIA, případně řízení o IPPC
  • byl vydán kolaudační souhlas, pokud je potřeba, a zda stavba je užívána v souladu s ním, případně zda byla řádně povolena změna v užívání stavby podle § 126 stavebního zákona.
Všechny tyto informace můžete získat u stavebního úřadu buďto:
  • ze správního spisu, pokud jste byl účastníkem povolovacího řízení; tím jste vždy, pokud vlastníte nemovitost v blízkosti zdroje hluku
  • na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
Jestliže zjistíte jakákoli pochybení v této oblasti, podejte podnět na místně příslušný STAVEBNÍ ÚŘAD, který věc prošetří. Pokud úřad zjistí, že zdroj hluku je provozován bez povolení nebo v rozporu s ním, může provozovateli uložit pokutu, případně zahájit řízení o odstranění stavby.

Krok 2. Zajistěte měření

Zjistěte, zda bylo někdy v minulosti v okolí tohoto zdroje hluku již provedeno měření. Všechny informace Vám podá KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE.

PROVEDENO

Pokud zjistíte, že ano, je vhodné se informovat o tom, kdy k měření došlo a zda se od té doby změnily podmínky, které by mohly mít vliv na hodnoty hluku. Pokud žádné měření dosud neproběhlo, informujte se, zda je měření součástí plánu kontrol krajské hygienické stanice. Zjistěte také, zda bylo provozovateli vydáno povolení k provozu nadlimitního zdroje hluku, případně za jakých podmínek.

NEPROVEDENO

V případě, že krajský hygienik ani jiný subjekt dosud měření neprovedl nebo pokud se staré měření např. vzhledem ke změně poměrů nebo z jiných důvodů nedá považovat za vyhovující a průkazné, navrhněte Krajské hygienické stanici měření hluku. Může se stát, že toto měření budete muset uhradit, v řadě případů však KHS provede měření bezplatně.

Způsob a průběh měření a následné hodnocení popisuje § 19 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.  Hluk se zpravidla měří pro osm nejhlučnějších hodin během dne, v noční době pro nejhlučnější hodinu (u hluku z dopravy pro 16 nejhlučnějších hodin během dne a 8 nejhlučnějších hodin během noci). Doba měření se vybírá tak, aby představovala reprezentativní vzorek, přednostně se měří na jaře a na podzim v pracovních dnech. Bez ohledu na to, zda došlo k překročení hygienických limitů či nikoliv, od krajské hygienické stanice nebo osoby, jež měření provedla, obdrží žadatel o provedení měření protokol o měření a hodnocení.

ODMÍTNUTO

Hygienická stanice může měření také odmítnout, pokud podnět shledá neopodstatněným. V takovém případě je možné

a) obrátit se na jiný subjekt oprávněný k měření (držitele autorizace nebo akreditace), který měření za úhradu provede, nebo se obrátit na

b) Hlavního hygienika ČR se stížností a požadovat, aby KHS měření provedla. Tento krok je vhodný v situaci, kdy se domníváte, že odmítnutí nebylo opodstatněné. Pokud by i Hlavní hygienik nereagoval, kontaktujte Veřejného ochránce práv (www.ochrance.cz).

Krok 3. Požaduje po KHS pozastavení provozu či udělení pokuty

Jestliže krajská hygienická stanice na základě měření (ať už svého nebo vašeho) zjistí, že jsou překračovány hlukové limity, je oprávněna, resp. měla by:
  • pozastavit výkon činnosti, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví a to do doby odstranění závady (§ 84 odst. 1 písm. b ZOVZ).
  • odejmout povolení vydaná mj. podle § 31 odst. 1 ZOVZ (tj. povolení k provozu nadlimitního zdroje hluku nebo vibrací) v případě, že daná osoba nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení vydáno (§ 84 odst. 1 písm. k ZOVZ).
  • dle § 84 odst. 1 písm. l ZOVZ) pozastavit provoz nebo užívání zdroje hluku nebo vibrací, pokud je to nezbytné k ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závad
  • dle § 92 ZOVZ uložit pokutu (pouze právnické osobě nebo fyzické osobě-podnikateli). Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 1 roku ode dne, kdy orgán ochrany veřejného zdraví porušení povinnosti zjistil, zároveň to nesmí být později než do 3 let od doby, kdy k porušení povinnosti došlo.

Doporučujeme podat podnět hygienické stanici, aby učinila příslušné kroky. Orgán ochrany veřejného zdraví má ze zákona NE POUZE MOŽNOST, ALE PŘÍMO POVINNOST uplatnit své pravomoci tam, kde zjistí porušení zákona.

Pokud by hygienik svou nečinností fakticky toleroval nezákonný stav, je možné si na jeho postup stěžovat u nadřízeného orgánu. Pokud je zjištěn nadlimitní hluk, ale krajský hygienik nepodniká žádná opatření k nápravě, je možné si stěžovat u Hlavního hygienika ČR a požadovat, aby tento vyzval krajského hygienika k tomu, aby

  • zakázal činnost, kterou byly porušeny povinnosti,
  • odňal povolení,
  • zakázal provoz nebo užívání zdroje hluku nebo vibrací, v situaci, kdy je to nezbytné k ochraně veřejného zdraví,
  • udělil pokutu.
Jestliže krajská hygienická stanice nařídí pozastavení provozu, může být provoz zdroje hluku obnoven jen tehdy, jestliže provozovatel prokáže odstranění závady a dodržení povinností dle zákona č.258/2000 Sb. Pro účely tohoto důkazu může kontrolovaná osoba provést měření či jiná vyšetření jen prostřednictvím držitele autorizace.

Krok 4. Požádejte o pomoc obecní úřad

Nadměrnému hluku je možné se bránit i cestou práva soukromého. Soukromoprávní prostředky ochrany před hlukem mohou být vhodným doplňkem prostředků veřejnoprávních. Jedním z těchto prostředků je tzv. OCHRANA POKOJNÉHO STAVU. Tento krok je třeba učinit co nejdříve, např. současně s krokem č. 2.

Pokud je náhle a intenzivně narušen pokojný stav (např. ticho), je možné obrátit se na OBECNÍ ÚŘAD s návrhem na opatření na ochranu pokojného stavu. Obecní úřad může rozhodnutím rušiteli zakázat hlučnou činnost.

Krok 5. Podejte žalobu

Následující krok – soudní ochrana – je vhodný především tam, kde selhaly orgány veřejné správy (krajské hygienické stanice, Ministerstvo zdravotnictví, stavební úřady) při své povinnosti chránit lidi před nadměrným hlukem. V některých případech se soudní ochrana uplatňuje paralelně vedle ochrany poskytované orgány veřejné správy.

Podávání žalob k občanskoprávním soudům však považujeme za krajní řešení, mimo jiné proto, že jde o řešení zdlouhavé a finančně náročné.

Nejčastějším typem žaloby je tzv. žaloba sousedská, uvedeme však i další, které lze při ochraně před hlukem použít (prevenční žalobu, žalobu na ochranu osobnosti a žalobu na náhradu škody).

O žalobě v prvním stupni rozhodují zpravidla okresní soudy. Jedinou výjimkou jsou žaloby na ochranu osobnosti, kde v prvním stupni rozhodují soudy krajské.

Pro sepsání žaloby a jednání před soudem je nanejvýš vhodné nechat se zastoupit advokátem – zde doporučujeme obrátit se na Českou advokátní komoru. Jako důkaz doporučujeme nechat si zpracovat tzv. akustický posudek od autorizované společnosti (najdete je na webu Státního zdravotního ústavu) ještě před podáním žaloby.

O měření je možné rovněž požádat krajskou hygienickou stanici. Náklady na plnohodnotné autorizované měření hluku se pohybují kolem 25 tisíc Kč. V případě úspěchu ve věci tyto náklady zaplatí žalovaný. Jako důkazní prostředek může také sloužit znalecký posudek z oboru oceňování nemovitostí (v důsledku hluku mohlo dojít ke snížení tržní ceny nemovitosti). Lze také navrhnout zjištění podmínek bydlení přímo na místě, tj. návštěvu bytu.

A. Sousedská žaloba

Co můžete získat?

Pokud soud žalobě vyhoví, přikáže rozsudkem žalovanému, aby se nezákonného jednání zdržel.  Jakým způsobem žalovaný zdroj hluku omezí, zůstává na něm. Soud mu nemůže rozsudkem přikázat konkrétní opatření. Nelze se tedy domáhat provedení konkrétních protihlukových opatření (např. výměny oken aj.). Touto žalobou se také nelze domáhat náhrady škody nebo jiné finanční satisfakce.

Kdo může být žalobcem?

Žalobcem může být každá fyzická osoba obtěžovaná hlukem nebo obec, nikoli právnická osoba (ani občanské sdružení).

Kdo může být žalovaným?

Žalovaným může být každý, kdo při užívání předmětu svého vlastnictví (své věci) obtěžuje hlukem své okolí. Žalovaným může být např. majitel továrny či dílny, která je zdrojem hluku. Dokonce jím může být též vlastník silnice (stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, kraj nebo obec dle typu silnice), zahradní restaurace apod. (obec či soukromý vlastník), přestože sami hluk nezpůsobují.

Kde je upravena?

Sousedská žaloba má základ v § 127 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, podle kterého se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

Specifické podmínky – kdy lze žalobu použít?

Pro úspěšnost žaloby musí hluk dosahovat určité intenzity, musí jít buď o
  • obtěžování nad míru přiměřenou poměrům NEBO o
  • vážné ohrožení výkonu práv vlastníka

Stačí naplnění jedné z těchto podmínek. V obou případech jde o neurčité pojmy, jejichž výklad podléhá výkladu soudu. Ten musí pečlivě posuzovat okolnosti každého konkrétního případu. V případech překročení hlukových limitů by mělo jít o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům vždy, žaloba však může být úspěšná i tehdy, jestliže tyto limity překročeny nejsou.

Za vážné ohrožení práv lze považovat např. ohrožení právo na pokojné užívání bytu vlastnictví), pokles tržní ceny nemovitosti, práva na ochranu osobnosti nebo na příznivé životní prostředí. Při vážném ohrožení výkonu práv se soud nezabývá otázkou přiměřenosti poměrům.

Pokud žalovaný nesplní rozsudek soudu, je možné proti němu podat návrh na exekuci. Exekuce se bude provádět prostřednictvím ukládání pokut (do 100 000 Kč, i opakovaně), případně obestavením účtů žalovaného.

B. Žaloba na ochranu osobnosti

Co můžete získat?

Žalobou na ochranu osobnosti se můžete domoci

a) toho, aby žalovaný přestal vydávat nadměrný hluk, pokud hluk trvá v době podání žaloby
b) odstranění následků škodlivého jednání (nadměrného hluku)
c) omluvy nebo finančního odškodnění (např. pokud jste marně ivnestovali do protihlukových opatření nebo pokud kvůli hluku klesla cena nemovitosti)

Kdo může být žalobcem?

Žalobcem může být každá fyzická osoba, tj. nikoli právnická osoba (občanské sdružení).

Kdo může být žalovaným?

Žalovaným může být každý provozovatel zdroje hluku, tj. fyzická i právnická osoba.

Kde je upravena?

Základ žaloby na ochranu osobnosti je dán § 11 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, podle kterého má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Nadměrným hlukem je zasahováno do práva na ochranu zdraví, práva na ochranu soukromí a práva na ochranu příznivého životního prostředí, které jsou dílčími složkami práva na ochranu osobnosti.

Specifické podmínky – kdy lze žalobu použít?

Aby byla žaloba úspěšná, musí být splněny následující podmínky:

a) došlo k zásahu do práva na ochranu osobnosti
b) tento zásah je v rozporu s právními předpisy, tj. byla porušena jiná (jakákoli) zákonná povinnost

Pro úspěch žaloby není nutné, aby již došlo k poškození zdraví osoby, která je nadměrnému hluku vystavena. Postačí, pokud hluk je takové intenzity, že v jeho důsledku hrozí poškození zdraví, ale k samotnému poškození ještě nedošlo. K odpovědnosti za zásah do práva na ochranu osobnosti není třeba zavinění. Je tedy irelevantní, zda osoba jednala úmyslně, z nedbalosti nebo o zásahu třeba vůbec nevěděla.

C. Žaloba na náhradu škody

Co můžete získat?

Touto žalobou se můžete domoci finančního odškodnění. Můžete tak například získat náhradu nákladů na provedená protihluková opatření (výměna oken, protihluková izolace fasády, protihluková stěna apod.), odškodnění za snížení tržní hodnoty Vaší nemovitosti nebo náhradu za škodu na zdraví.

Kdo může být žalobcem?

V případě žaloby na náhradu škodu na zdraví může být žalobcem pouze fyzická osoba. V případě žaloby na náhradu škody na majetku může být žalobcem též právnická osoba (např. občanské sdružení, obchodní společnost, obec).

Kdo může být žalovaným?

Žalovaným může být každý provozovatel zdroje hluku, tj. fyzická i právnická osoba.

Kde je upravena?

Základ žaloby na náhradu škody je dán v § 420 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník (obecná odpovědnost za škodu), případně v § 420a (škoda způsobená provozní činností-tj. např. provoz restaurace, autolakovny apod.) nebo § 427 (škoda způsobená provozem dopravního prostředku).

Specifické podmínky – kdy lze žalobu použít?

Pro úspěšnost žaloby musí žalobce prokázat, že:

a) je nebo byl obtěžován nadměrným hlukem
b) mu vznikla škoda, kterou je schopen vyčíslit a
c) že existuje příčinná souvislost mezi touto škodou a hlukem (že škoda vznikla v důsledku hluku).

Je třeba prokázat splnění všech tří podmínek zároveň.

D. Prevenční žaloba

Co můžete získat?

Prevenční žalobu lze použít pouze v případě, kdy k nadměrnému hluku ještě nedošlo, ale hrozí, že k němu dojde v budoucnu (probíhá výstavba nové diskotéky, kamenolomu atd.). Žalobou se tedy můžete domoci toho, že soud zakáže provozovateli zahájit činnost, případně mu uloží provést protihluková opatření.

V rámci podání žaloby můžete navrhnout předběžné opatření podle § 76 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, kterým soud přikáže výše uvedené provozovateli okamžitě, ještě před skončením soudního řízení.

Kdo může být žalobcem?

V případě prevenční žaloby na odvrácení hrozící škody na zdraví může být žalobcem pouze fyzická osoba. V případě prevenční žaloby k odvrácení hrozící škody na majetku může být žalobcem též právnická osoba (např. občanské sdružení, obchodní společnost, obec).

Kdo může být žalovaným?

Žalovaným může být každý provozovatel zdroje hluku, tj. fyzická i právnická osoba.

Kde je upravena?

Základ prevenční žaloby je dán v  § 417 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, podle kterého má ohrožený (hlukem) právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.

Specifické podmínky – kdy lze žalobu použít?

Prevenční žalobu je možno podat pouze v případě vážného ohrožení (zdraví, majetku, životního prostředí). Není nutné, aby hrozilo nebezpečí bezprostředního vzniku škody. Postačí, pokud v důsledku vážného ohrožení může vzniknout škoda v budoucnosti.

Některé zvláštní případy

V některých případech nemusí provozovatel hlukové limity dodržovat. Jde o dvě zvláštní situace:

a) jestliže krajská hygienická stanice vydá povolení nadlimitního zdroje hluku
b) v případě tzv. ochranných hlukových pásem v okolí některých letišť.

Povolení nadlimitního zdroje hluku

Podle § 31 odst. 1 v situaci, kdy nelze z vážných důvodů dodržet hygienické limity  je možné nadlimitní zdroj hluku provozovat na základě povolení. Povolení vydává krajská hygienická stanice (§ 82 odst. 2 písm. a). Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže provozovatel zdroje nadlimitního hluku prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na tzv. rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže.

Orgán ochrany veřejného zdraví by měl stanovit časový harmonogram provedení úprav, minimálně datum do kdy musí být provedeny, a stanovit i způsob, jakým investor prokáže funkčnost provedených opatření. Poslední velmi důležitou součástí rozhodnutí o povolení provozu nadlimitního zdroje hluku musí být určení doby jeho platnost – povolení musí být časově omezené.

Zákon nepamatuje výslovně na situaci, kdy by po vydání povolení podle § 31 odst. 1 zákona provozovatel zdroje hluku “opomněl” navržená opatření realizovat. V takové situaci je možné, aby krajský hygienik využil § 84 odst. 1 písm. b) zákona a zakázal činnost, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví do doby odstranění závad, a nebo aby s odkazem na § 84 odst. 1 písm. l) zakázal provoz zdroje hluku v situaci, kdy je to nezbytné k ochraně veřejného zdraví

Účastníkem řízení vedeného podle § 31 odst. 1 zákona je podle § 94 odst. 2 pouze navrhovatel, veřejnost se tedy dle dikce zákona vyjádřit v řízení nemůže. V případě, že se dozvíte o rozhodnutí, kterým byla povolena hluková výjimka, lze teoreticky použít dvě možné strategie:

a) podat žalobu podle § 65 odst. 1  zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
b) tvrdit bez ohledu na znění zkona č. 258/2000 Sb. své účastenství v řízení a po odmítnutí tohoto tvrzení ze strany KHS podat odvolání, případně následně ústavní stížnost.

Přehled platných hlukových výjimek k roku 2008 najdete zde.

Ochranné hlukové pásmo

Na problematiku hluku produkovaného letištěm pamatuje § 31 odst. 2 a 3, adresátem povinnosti je zde provozovatel

a) veřejného mezinárodního letiště, které zajišťuje ročně více než 50 000 startů nebo přistání a
b) provozovatel vojenského letiště.

Provozovatel takového letiště může sice svým provozem překročit hygienické limity hluku, je v takovém případě ovšem povinen navrhnout tzv. ochranné hlukové pásmo. Ochranné hlukové pásmo zřídí rozhodnutím obecný stavební úřad.

V tomto hlukovém pásmu musí u vyjmenovaných druhů staveb (u bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb; účel staveb je dán kolaudačním rozhodnutím) postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. Pro tento účel je povinen na svůj náklad nechat vypracovat odborný posudek. U staveb výše vyjmenovaných nacházejících se v tomto ochranném pásmu, u nichž by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad rozhodnout o vyvlastnění, popřípadě zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

Provozovatelé ostatních typů letišť jsou vázáni hygienickými limity (60 dB pro denní dobu a 50 dB pro noční dobu) a není možné dalším řízením rozhodovat o povolení případné nadlimitní imise hluku.

Vypracovala

Mgr. Eva Pavlorková, Ekologický právní servis, září 2010
Kontaktní osoba: Mgr. Jana Kravčíková, Eva Pavlorková
Dvořákova 13, 602 00 Brno, Česká republika
tel: +420 545 575 229, mob: 734 440 604, fax: +420 542 213 373
e-mail: poradna@eps.cz, URL: http://www.eps.cz/

VÁŠ DOTAZ MŮŽETE ZADAT ZDE

Podrobný právní rádce ke stažení ve formátu PDF ZDE.

Veškeré zákony najdete na www.portal.gov.cz v sekci Zákony ZDE

Pokud si myslíte, že má naše práce smysl, zvažte prosím, zda ji můžete podpořit svým darem. Děkujeme.

”Projekt byl finančně podpořen  v grantovém řízení  Ministerstva životního prostředí a nemusí vyjadřovat  stanoviska  Ministerstva  životního  prostředí’.

Partnerské servery

Portál Změna klimatu