Měření emisí a imisí

měřící přívěs na stanovišti Borská pole – vodojem (Plzeň)

Emise

Emise je množství látek vypouštěných z daného zařízení – jejich měření tedy probíhá v případě automobilu přímo u výfuku (a např. v případě továrny na komíně). U všech legálně provozovaných automobilů jsou pravidelně měřeny emise v rámci státní technické kontroly (STK). Zde se měří emise oxidu uhelnatého, uhlovodíků a kouřivost motoru. Emisní limity oxidu uhelnatého a uhlovodíků stanoví výrobce vozidla pro každý jednotlivý typ auta zvlášť. Jedná se tedy spíše o zkoušku, zda emise nepřesahují původní předpoklad výrobce auta, než o nějaký test vlivu výfukových plynů automobilu na okolí. Pokud auto projde emisní zkouškou, neznamená to, že svým dalším provozem nebude poškozovat zdraví lidí nebo nebude mít další negativní vlivy na životní prostředí. Podrobnosti emisních zkoušek stanovuje vyhláška 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel.

Imise

Imise se neměří u zdroje znečištění, ale u jeho příjemce – například tedy na nějakém běžném místě, kde se pohybují lidé a dýchají vzduch. Český hydrometeorologický ústav provádí měření imisí (tedy měření znečištění, resp. kvality ovzduší) pomocí 97 stanic, řadu dalších stanic provozují jiné organizace. Nejčastěji měřenými látkami jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku a pevné částice PM₁₀.

Aktuální výsledky měření imisí je možné nalézt zde.