Systémové nástroje ochrany
Právní nástroje ochrany
Na různých místech v Evropě se již lidé proti nadměrném znečištění ovzduší z automobilové dopravy brání. Bylo podáno několik hromadných žalob proti radnicím měst, které nejsou ochotny nebo schopny zajistit snížení emisí na přijatelnou míru. Vedení některých evropských měst zvolilo různé nástroje řízení dopravy – např. Londýn zpoplatnil vjezd automobilů do centra města, ve Stockholmu platí rychlostní limit pro auta 35 kilometrů v hodině.
Jednou z nesnadných, avšak mála možností, jak nepřímo ovlivňovat kvalitu ovzduší ve městech, je účastnit se různých rozhodovacích úředních procesů, které se týkají např. nových staveb nebo rekonstrukcí silnic. To mohou většinou dělat občanská sdružení, nikoliv jednotlivci (výjimkou je posuzování vlivů na životní prostředí). Pokud v nějakém místě dochází k překračování imisních limitů, neměla by být povolena stavba, která svým provozem situaci ještě zhorší (např. rozšíření silnice nebo nový hypermarket).
Zpoplatnění vjezdu automobilů do center měst
Vhodně nastavený systém zpoplatnění vjezdu automobilů do center velkých měst může přinést pozitivní dopady, jako je snížení počtu automobilů v centru a větší míra využívání veřejné dopravy a cyklistiky pro dopravu po městě. Nejznámějším příkladem tohoto rozsáhlého opatření je Londýn, kde bylo mýtné pro vjezd do centra zavedeno v roce 2003. Od té doby se zde snížily dopravní zácpy o 10 až 15%, rychlost provozu se zvýšila o čtvrtinu a město má navíc roční příjem ve výši 130 miliónů liber, které může investovat do zkvalitňování veřejné dopravy a životního prostředí.
Podrobné informace o londýnském systému zpoplatnění vjezdu do centra lze nalézt např. zde (soubor ve formátu PDF, 190 kB).
Mýtné
Zpoplatnění používání dálnic a silnic nadějně předpokládá pozitivní vliv na zefektivnění kamionové přepravy a snížení počtu kamionů na silnicích – některé druhy zboží by se mohly navrátit do ekologičtějších systémů železniční a kombinované přepravy.
Rozčlenění výše mýtného podle emisních tříd vozidel napomáhá rychlejší modernizaci vozového parku a celkovému snížení množství emisí.
Nemalé finanční prostředky získané z mýtného by neměly sloužit jen na stavbu nových komunikací, ale i k odstraňování hlukové zátěže, zkvalitňování životního prostředí a podpoře neautomobilových druhů dopravy.
Zóny s nízkými emisemi
Jedná se o jasně vymezené oblasti, do nichž je zakázán či omezen vjezd vozidel produkujících více emisí, než je nutné.
Cílem je samozřejmě výrazně zvýšit kvalitu ovzduší v těchto zónách. Především nákladní a jiná větší vozidla mají do zóny s nízkými emisemi zakázán vjezd, pokud nesplňují určitý emisní standard. Např. Londýn zavede takovou zónu v průběhu roku 2008, přičemž její součástí budou vysoké sankce až do výše 1000 liber pro případ nesplnění požadavku.
V současné době má nejvíce zón s nízkými emisemi Německo (22 měst) a Nizozemí (13 měst). Několika měst se zavedenými zónami je ve Švédsku, Norsku a Dánsku. V Itálii je omezen provoz vozidel s vysokou produkcí emisí v šesti provinciích, Rakousko pak omezuje dle emisí provoz na dálnici A12. Podrobné informace o evropských zónách s nízkými emisemi najdete na webu www.lowemissionzones.eu (v angličtině).
Podpora vyšších emisních tříd
Účinným nástrojem ke snižování emisí může být také podpora a motivace používání vozidel vysokých emisních tříd, a to například zvýhodněním sazby mýtného, mírnými daňovými úlevami při nákupu takových vozidel nebo zaváděním zón s nízkými emisemi.
Radary s fotozáznamem
Velmi efektivním nástrojem proti řidičům překračujícím nejvyšší povolenou rychlost, a tedy produkujícím nejen nadměrné množství emisí a hluku, ale i ohrožujícím sebe i své okolí, je instalace zařízení pro měření rychlosti vozidel, které je zároveň schopné pořídit fotodokumentaci v případě, že vozidlo maximální povolenou rychlost překročí.
